4. „Nemá cenu to řešit.“
Za touto větou může být bezmoc, předchozí špatná zkušenost nebo přesvědčení, že se nic nezmění. Pokud se objeví u každého důležitého tématu, vztah se postupně ocitá bez společného plánování. Příklad: chcete mluvit o bydlení, ale partner rozhovor ukončí s tím, že stejně nikdy nic nevyřešíte.
Zeptejte se, co přesně považuje za beznadějné. Potom navrhněte malý krok místo řešení celého života najednou: „Nemusíme se dnes rozhodnout. Můžeme si jen říct, co každý z nás potřebuje?“
5. „Promluvíme si o tom někdy.“
Slovo „někdy“ zní smířlivě, ale často neposkytuje žádnou jistotu. Rozhovor se může odsunout na neurčito, zatímco jeden z partnerů čeká a druhý doufá, že téma vyšumí. Typická situace nastane po konfliktu, kdy se oba uklidní, ale k původnímu problému se už nikdo nevrátí.
Požádejte o konkrétní čas a délku rozhovoru. Třeba dvacet minut po večeři bez telefonů. Pokud partner odmítne i takový malý a jasný rámec, máte alespoň přesnější informaci o jeho ochotě komunikovat.
6. „Ty se chceš jen hádat.“
Někdy partner opravdu očekává konflikt podle předchozí zkušenosti. Jindy jde o obranu před tématem, které je mu nepříjemné. Například se ptáte na rozdělení domácích povinností, ale odpovědí je obvinění, že vyhledáváte hádky.
Ujasněte záměr a držte se jedné věci: „Nechci se hádat. Chci se domluvit, kdo bude ve čtvrtek vyzvedávat děti.“ Vyhněte se seznamu všech starých křivd. Konkrétní otázka se odmítá hůř než obecná kritika.