Žila tak, že prodávala mléko a zeleninu ze zahrádky. V létě dívka prodávala houby a různé plody u silnice a v zimě žila z toho, co se jí podařilo vypěstovat během teplého léta. Její bratr se za svou sestru styděl a nikdy ji nepozval do svého města a navíc ani do svého bohatého a luxusního domu. Jeho sestra ale nikdy neměla pocit křivdy a vždy při každé příležitosti dávala jemu i jeho rodinným příslušníkům dárečky, které vyrobila vlastními rukama!
Nikdy od svého bratra nic nežádala. Vždy se k němu chovala s porozuměním a úctou. Dívka měla malý, útulný domeček, malý pozemek a menší hospodářství.
Uplynulo mnoho let… a pak jednou podvedli bratra v jejich firmě společníci. Jeho manželka odešla za jiným, syn se stal narkomanem a byt mu exekutoři zabavili. I tu si bratr vzpomněl na svou vlastní sestru a jel ji navštívit do její vesnice…
U jeho sestry bylo všechno v naprostém v pořádku: čtyři krávy mávají svými ocasy, v chlívku je nespočet prasat, v garáži stojí nové auto – vozí se v něm zboží do města; dvě děti končí studium na vysoké škole a stůl je tak bohatě prostřený, až oči přecházejí. Všechno bylo vlastní výroby, chutné a čerstvé!
Bratr se zastyděl a začal prosit sestru o odpuštění. Ale ona se nezlobila, nic mu nevyčítala, ale nabídla mu bydlení i práci.
Mravní poučení z toho zní: neurážej zem, která tě zrodila, a neodvracej se od krve, která je tvou vlastní…
Nedej Bože, aby se někdo z nás ocitl na místě těchto lidí. Každý z nás má právo na štěstí a může se stát šťastným člověkem, ale neměli bychom zapomínat, že Země je kulatá.