Dávají jim svobodu
Aby si dítě dokázalo vybudovat sebedůvěru, židovští rodiče mu dávají úplnou svobodu, ohraničenou přísnými pravidly. Jak se říká: „Dítě může všechno, kromě toho, co nemůže.“
Židovští rodiče nenadávají na své děti a nikdo na ně ani nekřičí. Na druhou stranu žerty jsou přípustné, avšak pouze do jisté míry. Respekt vůči starším lidem je dětskou ceněnou povinností.
Při celé té svobodě, dítě nemůže překročit tuto pomyslnou hranici – projevit neúctu ke starším. Své rodiče zbožňují a považují je za svůj životný vzor.
Chválí za všechno dobré
Rodiče se snaží chválit své dítě už od jeho narození. Za jakýkoli divný obrázek, řečené slovo, první kroky, dítě je oceněno bouřlivými gratulacemi. Židovské děti jsou tak na chválu zvyklé již od raného věku.
Matky a otcové neváhají chválit své děti za maličkosti ani na veřejnosti. Pochvaly jsou považovány za standard.
Učí je zodpovědnosti a samostatnosti
V židovských rodinách děti nejsou obeznámené s lenivostí. Jsou neustále zaneprázdněné: učí se hrát na housle, cizí jazyky nebo navštěvují různé druhy zájmových kroužků.
Umí ocenit čas, proto se neflákají jen tak po ulicích. Učí se být odpovědní za to, co udělají a řeknou.
Pěstují v rodině lásku
Židovské tradice jasně ukazují, že základem rodiny je otec a matka. Děti od raného věku vidí, že vztah mezi matkou a otcem je obohacen o vzájemný respekt, péči a lásku. Dítě pak má pocit jistoty a bezpečnosti. Židovské děti pak budou mít ve své rodině stejné hodnoty.
Židovská výchova je založena na pevných základech, které umožňují stát se plnohodnotnými a nezávislými členy lidské společnosti.
Tento systém funguje možná i proto, že židovské ženy vždycky dávají na své první místo svou rodinu i přesto, že obětují své vlastní sny.
Toto jsou jednoduché a logické principy výchovy, které rodiče tak často zanedbávají. Pak se diví a lamentují nad tím, proč se dětem nedaří plnit jejich očekávání …