„V mnoha případech dosahujeme úspěchu tím, že uděláme to, co považujeme za nejvhodnější pro nás, i když to odporuje vůli našich rodičů. Ale bez ohledu na to, jak moc se snažíme vyhnout našim rodičům, jejich doporučení ovlivňují naše rozhodnutí. Domníváme se však, že všechno rozhodneme sami,“ tvrdí profesorka Rassonová.
Dokonce i při pohledu na příklady z našeho života lze připustit, že výzkum je správný. Například, rodiče vám naprosto jasně zakázali komunikovat s kamarádem Kolkou z druhého vchodu nebo s kamarádkou Tanjuchou, která sedí v poslední lavici. A dokonce vám i vysvětlili, proč se s nimi nemáte stýkat.
Samozřejmě, že jste se s nimi i přes zákaz stýkali, ale už jste se na ně dívali jinak. Nakonec jste s nimi přestali komunikovat a pochopili jste správnost rady rodičů. Výsledkem pak je, že v dospělosti se automaticky vyhýbáte lidem, které nepotřebujete.
Nebo když vaše kamarádky ve věku 13−16 let běhaly na diskotéky a líbaly se s chlapci, vy jste si musela dělat domácí úkoly, hrát na klavír a respektovat zákaz vycházení. V důsledku toho se vaše přítelkyně dostaly na odborné školy nebo studium skončily, ale vy jste se dostala na dobrou univerzitu, seznámila jste se s váženým partnerem a navázala jste užitečné kontakty. Přísné zákazy se vyplatily.
Je známo, že děti, které byly vychovávány přísně, mají dobrý smysl pro odpovědnost. Bez problémů udržují pořádek, platí účty, navštěvují včas lékaře a dělají tisíce maličkostí, které jinak ostatní lidi znervózňují. A je nikoliv. Jsou na to prostě zvyklé.
Závěrem
Kontrolujte život vašeho dítěte. Ale neomezujte jen jeho svobodu nebo mu něco nezakazujte, ale vysvětlete mu, proč tomu tak je. Samozřejmě, že bude proti, obzvláště v dospívání, ale v pozdějším životě se vaše správné vysvětlení změní v jeho intuici a správné stanovení priorit.
Úplná svoboda ničí nejenom osud jednoho člověka, ale ničí i celé národy. Velká přísnost ještě nikomu neublížila.